O nás pro nás

 O našich vodovodech.

Příspěvek pro obecní noviny kde byl v redakčně upravené verzi uveřejněn.

Ač se naše obec skládá ze tří částí veřejné vodovody jsou jen dva. V Huntířově a Nové Olešce.  Podívejme se na ně blíž:

Stará Oleška – i když zde obecní voda není, přesto stojí za zmínku. Zastupitelům po převratu v roce 1989 bylo jasné, že zde problém vodovodu budou muset řešit. K tomu účelu stále odděleně od rozpočtu uchovávali částku více jak 3,5 mil. Kč jako základ, ke kterému bude možné ve vhodné době získat státní příspěvek a vodovod realizovat. Dnes původní radní již neúřadují a dnešní reprezentace viděla užití peněz jinde. Část zmizela při vyrovnání schodku rozpočtu při neuváženém krytí dotací, které jsou stále předmětem souzení a vyšetřování, část obdržel „neznámý scheyschelský“ příjemce. Jak jsme z NL informováni. Starooleškovští se tak alespoň mohou kochat „opraveným“ mostkem a břehem u rybníka až se tam pro nedostatek vody ve svých studní půjdou umýt či vyprat si prádlo.

Nová Oleška- zde má vodovod historii zajímavější. Někdy v roce 1968 zde byl ze státního zřízen vodovod k zásobování odchovny jalovic a vedl i k domu tehdejší tajemnice národního výboru. Jak šel čas, postupně se jaksi svépomocí samovolně rozrůstal až do dnešní podoby napojení všech domků a chat. Podle toho vypadá i jeho provedení. Provozování národní výborem, později obcí, v praxi znamenalo, že veškeré opravy a údržbu si prováděli uživatelé sami. Instituce jen dodala opravené čerpadlo či armaturu. Před několika lety, kdy voda v původní studni již nestačila, podařilo se ještě za starosty Zahradníka vyvrtat novou studnu a postavit vodojem. Se stoupající administrativou a s tím spojenou „dotěrností“ úřadů se takový způsob provozování stával neúnosný.

Huntířov – zde zhruba před sto lety si založili vodárenské družstvo a je podezření, že některé části z té doby ještě pocházejí. Co naše paměť sahá vodovod zde provozovala vodárenská firma SČVaK. Kvalitu si mnozí ještě pamatují, kdy předseda MNV musel střídavě zavírat odběry, aby se vody dostalo pro všechny. Po převratu se ze správce stal podnikatelský subjekt zaměřený na zisk, který je součástí nadnárodní společnosti Veolia. Čertovo kopýtko je v onom zisku. Firma bez konkurence na trhu si zisk stanovuje jako 12% z nákladů. Je proto v jejím zájmu, aby náklady byly co největší. V její prospěch jsou všechny úniky z netěsností, zanesené sběrné drenáže, zbůhdarma neustále čerpání až do vyprázdnění studny bez ohledu, že vodojem je již plný a voda odtéká na pole. Proto nepřekvapí ani ochota stále dovážet vodu v cisternách. Vždyť co náklad, to dalších 12% pro ně, které zaplatí občan odběratel. Dnes se již společnosti podařilo cenu vytáhnout až na 45,41 Kč za m3. O nějakou hospodárnost nebo rozvoj z těchto důvodů nemůže mít firma zájem. Radost firmě poněkud kalí, že celý vodovod nemá ve svém vlastnictví a tak mohla být kdykoli vypovězena. I když se o jeho darování obcí neustále snažila všechna zastupitelstva měla bohudík tolik soudnosti, že jim ho až dosud nedala. To jsoucny „nevyjasněné vztahy“, jak je nám servírováno. Chvíli se zdálo, že se to vyplatilo. To by ovšem nesmělo jít o lukrativní kšeft na cizí účet.

 Jak z toho?

Pisatel těchto řádků si všeho byl vědom už jako obecní zastupitel. Ale marně se snažil kolegy ve sboru přesvědčit aby se situace řešila a zamezilo se trestuhodnému okrádání občanů. Důslednější byl dnes už bývalý starosta p. Záruba, snad proto, že mu opravdu záleželo na spokojenosti našich občanů. Se souhlasem ostatních veřejně vyzval zájemce o provozování vodovodu k předložení nabídek. K jejich posouzení ustavil komisi, která jednoznačně podpořila nabídku p. Majera, snad i pro dobrou zkušenost, kdy krátce před výběrem vyhrál soutěž o vystrojení nového vrtu technikou a odvedl bezvadnou práci. O dva měsíce později zastupitelé schválili uzavřít s ním smlouvu o provozování a vypovědět společnost. Jen jediný radní tehdy preferoval zachovat dosavadní okrádání spoluobčanů.

 Kdo je pan Majer?

Značnou část profesního života pracující ve vodohospodářství, dnes mající živnostenské oprávnění m.j. na „shromažďování, úprava a rozvod vody“. Dlouholetý popřevratový starosta v Ludvíkovicích za jehož působení si zrekonstruovali v obci vodovod, zřídili kanalizaci a rozvod plynu.

 Co hrozného provedl, že s ním byla zrušena smlouva?

Za dva roky, kdy vodovody provozoval se  povedlo vybudovat dispečink v Huntířově a na Františkově Vrchu včetně dálkového ovládání čerpadel pomocí SMS zpráv, provést napojení nového vrtu do sítě na Františkově Vrchu, možnost dálkově řídit přepouštění vody z Františkova Vrchu do vodojemu Nad školou a přečerpávání opačným směrem. Byl snížen tlak ve spodní části obce vybudováním nové redukční šachty a realizací 206m dlouhého propojovacího řadu bylo umožněno vyřadit z provozu vodní zdroj u Chaloupků, který dlouhodobě nesplňoval pro nadlimitní množství pesticidů normu pro pitnou vodu. Nalezl  dlouhodobou poruchu na Františkově Vrchu, takže nyní se čerpá cca 150-200m3 za měsíc, oproti 600- 1000m3 čerpaných za SčVK- bylo vybudováno rovněž radiové spojení čerpací stanice U Říhů s vodojemem na Františkově Vrchu a zapínání čerpadla pouze na noční levný proud. Za SčVK čerpalo čerpadlo veškerou vodu ze studny u Říhů do vodojemu, který přetékal do odpadu. Za dva roky tak nebyla do Huntířova dovezena ani jedna cisterna vody a bylo napojeno několik nových odběratelů na vodovod. SčVK striktně nepovoloval další odběry prý pro nedostatek vody. Nyní je k dispozici volných cca 30m3 na Frant.Vrchu (lze přepustit do Huntířova) a 40m3 v Huntířově - to je celkem min. pro 70 RD. V Nové Olešce byla voda dovezena pouze jednou, když odešlo po dvou dnech nové čerpadlo a další nebylo k dispozici. Výměna čerpadla v N.Olešce byla provedena mimo toho jednoho případu vždy max. do tří hodin od nahlášení, rovněž velké poruchy byly v obou obcích odstraňovány neprodleně, takže výpadky v zásobování byly pouze několikahodinové opět bez nutnosti zajišťovat cisternu. Denně 1-2x kontrola dispečinku, na základě vyhodnocení údajů následovalo hledání poruchy nejdříve ve dne a když se nepodařila najít tak i v noci. Dále  zajišťoval doplňování zásobníků dávkovacích čerpadel na chlornan sodný cca 2x měsíčně a odečty vodoměrů na čerp.stanicích 1x měsíčně. Když mu starostka zavolala, že má někdo nějaký problém s vodou, jel to prověřit, případně uzavřít vodu a po dohodě s majitelem i opravit. Dále zajišťoval vedení provozního deníku, vedení provozní i majetkové evidence a veškerá hlášení a výkazy spojené s provozováním vodovodu, každoroční sestavení plánu kontroly jakosti pitné vody včetně jeho schválení hygienou.

    Již dva roky vyplňuje za obec žádosti o dotaci na Krajský úřad - je potřeba realizovat nový vrt a výtlačný řad v N.Olešce, aby se odstranilo nadlimitní množství dusičnanů v pitné vodě a nízké pH. Rovněž měl v plánu instalovat dispečink i v N.Olešce, vyměnit část řadu aby netrvalo odvzdušňování několik hodin, v Huntířově provést výměnu několika přestárlých vodovodů v uličkách, málo funkčního odpadu z vodojemu Nad školou a opravovat objekty čerpacích stanic a vodojemů.

   Za provozování vodovodů měl smluvený paušál 6 666.- Kč měsíčně. Poruchy, výměny čerpadel a vodoměrů byly účtovány zvlášť dle ceníku 2010. Jednalo o 8 ks kopaných poruch, rozmrazování 2 ks přípojek, opravu opěrné zdi u vodojemu Frant.Vrch, výměna 2ks čerpadel a 41ks vodoměrů - vše za 97.839,-Kč. To by činilo na fakturovanou vodu 18.000m3 za r.2011  10,12Kč/m3. Přičíst je nutno cenu za elektřinu, chemikálie, vzorky a daně.

Výsledek: cena vody 24,50 Kč oproti 39,42 od SČVaKu.  To je asi 15.- Kč na m3. Celkově tak naši občané ušetřili více jak 268 500.- Kč.

Jistě každý uzná, že za takový prohřešek je nutno pachatele vyhnat. Vždyť totéž dokáže kdokoli z konšelů jako vedlejšák. Dosavadní úspěchy o tom svědčí. Nebo snad i obec jako nehmotná veřejná korporace. Že na úřadě dlouhé měsíce nikdo neopraví ani kliku u dveří je pouze zanedbatelný detail.

Nejsme informováni, tak můžeme spekulovat.

V zápisech ze zasedání či v NL jediná uváděná příčina absence výběrového řízení je zjevně lživá. Proč asi? Vždyť z minulých zápisů je zřejmé, že správce byl vybírán z více nabídek a většinově schválen. Zajímavé je, že u mnohem důležitější funkce v úřadě, kdy postup jejího obsazení zákon detailně předepisuje to zjevně nevadí.

Nebo se příčina skrývá v ekonomických zájmech, ovšem na náš účet, pro zmiňované ale nejmenované poradce, zástupce nebo externí firmy? Jakpak tam se transparentně vybíralo? Copak (případně komu?) nabídli? A přeci! V zápise se zasedání se neuhlídalo jméno. Pátráme-li nenajdeme, že by ona osoba měla potřebná oprávnění, zato ji najdeme jako spolumajitele firmy dlouhodobě spolupracující při přípravě tzv. vodovodu a kanalizace v Huntířově, kde jediným kritériem je zřejmě nejvyšší cena projektu i stavby bez ohledu na uživatele. Tu akci snad už nikdo nechápe jinak, než jako připravovaný podvod na úkor Huntířova. S takovým podezřením je i vyšetřována a účast této firmy poptávána.

Ale možná jde jen o prostou hloupost, nezodpovědnost nebo nezvládnutou osobní zášť. Bez ohledu na možné dopady. I na to už jsme si mohli zvyknout.

Zdánlivě nesouvisející doslov.

Obec je tzv. veřejnoprávní korporace. Srozumitelněji, ze zákona sdružení osob na základě jejich bydliště. Není podřízena státu a její záležitosti jsou spravovány volenými zastupiteli. Zákon jim ukládá chránit a rozvíjet společný majetek a pečovat o potřeby svých členů – občanů.

Na to dostáváme podíl z celostátně vybraných daní. Shodou okolností je to u nás asi 10 tisíc korun na občana.  V Huntířově tedy téměř jistých 7 milionů ročně. Pro naše potřeby! Nejsou těmi potřebami třeba i odvoz odpadků a pitná voda? Ptejme se tedy proč jsou nám opravy vodovodu, tedy našeho společného majetku který se tím zhodnocuje, znovu účtovány do ceny, když už si na zařízení „fasujeme“ od státu? Výměna sporáku ve školní kuchyni, také není následně započítána do ceny oběda. Ano, považujeme to za samozřejmé. Proč ne ale u vodárny? Co je ušmudlaných 500.- za popelnici oproti přídělu 10 tisíc? V některých městech a obcích to tak chápou. U nás stále asi převažuje názor, že do našich peněz nám nic není. Pošleme je třeba komusi na šejšely. Nebo si zaplatíme poradce. Také pokuty za naše jasnozřivá rozhodnutí. Jak se chrání společný majetek, když úřadu by spíše slušela vývěsní tabule realitní kancelář s výrazným přelepem výprodej?

Vloženo 21.1.2013                                                               Ivan Novák